Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Vlaštovičník větší je vytrvalá, až 1 metr vysoká bylina z čeledi mákovitých (Papaveraceae). Roste běžně ve volné přírodě – najdeme ho podél cest, na rumištích, v parcích, zahradách i podél plotů. Má ráda polostín a vlhčí, humózní půdu.

Charakteristické znaky:

Lodyha je přímá, větvená, jemně chlupatá, dutá a po poranění roní výraznou oranžovo-žlutou mléčnou šťávu.

Listy jsou zpeřené, na okrajích vroubkované, na líci zelené, na rubu šedozelené, jemně plstnaté.

Květy jsou drobné, sytě žluté, čtyřčetné, uspořádané v řídkých okolících. Kvete od května do září.

Plodem je tenká tobolka (šešule), která obsahuje drobná černá semena.

Vlaštovičník je známý svou léčivou silou – obsahuje celou řadu alkaloidů (např. chelidonin, sanguinarin), které mu dodávají protivirové, antibakteriální a mírně analgetické účinky.

Vlaštovičník větší je tradiční léčivá bylina, známá svými silnými účinky již od starověku. Používá se především zevně, zejména při problémech s bradavicemi, kuřími oky, ekzémy či podrážděnou pokožkou. Obsahuje účinné alkaloidy, které mají antivirové a protizánětlivé vlastnosti.

Zajímavost:
Název „vlaštovičník" souvisí s lidovou představou, že kvete při příletu vlaštovek – a právě tehdy má být jeho síla největší.

Použití:

Zevně na bradavice, drobné kožní defekty a záněty (čerstvá šťáva nebo odvar).

V lidovém léčitelství také pro podporu jater a žlučníku (vnitřní užití pouze po konzultaci s odborníkem).

Upozornění:
Vlaštovičník obsahuje silné látky, a proto se nedoporučuje k samoléčbě vnitřně bez dohledu odborníka. Není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Uchovávejte mimo dosah dětí.