Měsíček lékařský (Calendula officinalis L.) je bylinka vzpřímeného silně rozvětveného vzrůstu dorůstající výšky 20-60 cm. Má podlouhlé, ochlupené, bledě zelené listy a kvete od června do října oranžovými nebo žlutými květy v úborech. Plodem jsou nažky. Má ráda slunné stanoviště a živinami bohaté, dobře propustné půdy. Množí se přímým výsevem od března do května, na zahradě se pak dále sám vysévá. Sklízí se po celé léto.

Jazykovitými květy a čerstvými mladými listy se koření a zdobí saláty, polévky, pokrmy z rýže. Od dob antiky se rovněž měsíček používá jako náhražka šafránu.

Měsíček se hojně vyskytuje ve Středomoří, ale v antickém lékařství se patrně nepoužíval. Léčivé působení této rostliny popsala poprvé Hildegarda z Bingenu a později svatý Albert Veliký. Od té doby se měsíček v lidovém léčitelství těší velké oblibě. Mastí nebo tinkturou se léčí špatně se hojící rány, záněty, omrzliny a popáleniny. Kloktání měsíčkovým čajem pomáhá při zánětech ústní dutiny a nosohltanu. Z mladých listů můžeme připravit osvěžující čaj. Čaj z květů se pije při žaludečních a žlučníkových potížích.