Šalvěj bílá (Salvia apiana)

Šalvěj bílá (Salvia apiana) je druh šalvěje pocházející z jihozápadního pobřeží Severní Ameriky se zelenostříbřitými listy vytvářející keříky až 1 m vysoké a kvetoucí fialkově. Jedná se o nejaromatičtější druh šalvěje, který hraje velkou roli v životě severoamerických indiánů, kteří ji používají k magickým účelům, např, k vykuřování obydlí, zahánění zlých duchů a nemocí. Kouřem této šalvěje lze očistit a desifikovat prostor a rovněž jím lze od negativních a cizích energií zbavit i tělo. Má osvěžující výraznou vůni, kterou odpuzuje hmyz a má velice pozitivní energii, rovněž zesiluje změnu duchovního stavu a vědomí. Většinou se zapaluje usušený smotek nebo se tradičně pálí položená na mušli.

Podle legendy získala šalvěj svou stříbřitou barva tehdy, když chtěla chudá dívka něco obětovat Bílé bizonici, ale mimo plevele z okraje cesty nic neměla. Hnědé byliny na oltáři se kvůli její silné a čisté víře zbarvily překrásnou stříbřitou barvou.

Šalvěj bílá se používá jako šalvěj lékařská při bolestech v krku, vysokých horečkách, zánětů kůže a léčbě odřenin, má dezinfekční a protizánětlivé, mírně močopudné účinky a snižuje pocení zejména je-li nervového původu. Dá se použít na čaj, kloktadlo nebo koření. Nedoporučuje se užívat dlouhodobě.

Rostlina bohužel není mrazuvzdorná, proto se pěstuje jako přenosná a je třeba nechat ji přezimovat na chladnějším místě bez mrazu. Semínka můžeme vysévat nejlépe od jara do léta, ale je možno je vysadit kdykoli v průběhu roku. Semínka jen lehce zatlačíme do substrátu, při teplotě kolem 20 stupňů nám vyklíčí asi za 14 dní. Rostlinka má ráda plné slunce a teplo a jen velmi mírnou zálivku.