Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) je bylinka vzpřímeného růstu vytvářející trsy s rourkovitým listy dorůstající výšky 20-30 cm. Kvete od června do července červenavě fialovými květy uspořádanými do kulovitých okolíků. Plodem jsou tobolky. Má ráda slunné až polostinné stanoviště a živinami bohaté, nepříliš vlhké půdy. Množí se výsevem nebo dělením. Vysévá se na jaře přímo na záhon. Trsy by se měli každé dva až tři roky na jaře nebo na podzim rozdělit, aby se předešlo přestárnutí porostu. Konečný spon činí 20 cm. Pažitku lze sklízet čerstvou po celé vegetační období. Listy se řežou 2 cm nad zemí. Nejvýrazněji kořeněné jsou listy krátce po prvním vyrašení na jaře. K sušení se pažitka nehodí, ale do zásoby na zimu ji lze zamrazit, její chuť zůstane téměř neporušená.

Pažitku řežeme čerstvou k ochucení míchaných vajíček, tvarohů, salátu, polévek a omáček. Mají-li se zachovat vitamíny, jichž rostlina obsahuje velké množství, neměli bychom ji pokud možno tepelně zpracovávat. Květy se hodí ke zdobení salátů.

Pěstování pažitky bylo dříve úzce spjato s pověrami. Kytička pažitkových květů za oknem prý chrání před neštěstím. Pažitka byla považována za prostředek proti čarám a kouzlům a pěstovala se proto s oblibou v klášterních zahradách.