Violka vonná (lidově fialka) je jemný posel jara s nezaměnitelnou opojnou vůní jež přiměje člověka zhluboka dýchat. Kvete v březnu až dubnu někdy pak ještě i na podzim zpravidla tmavě fialovou barvou. Vždy je radostné najít tento jarní kvítek, který má mimo svůj milý vzhled a nádhernou vůni i velkou léčivou sílu. Čím jsou květy tmavěji fialové a čím silnější je vůně, tím je droga lepší. Při sběru odrtháváme pouze nadzemní část a kořen ponecháme pro budoucí kvetení. Violka je asi 10-15cm vysoká a má srdčitě vějčité až ledvinaté listy. Má ráda polostinné, humózní, mírně vlhké až vlhké půdy. Violka se množí výsevem na podzim, semena musejí přemrznout, dělením nebo řízkováním. Sklízí se listy a květy na jaře a používají se čerstvé nebo sušené. Čerstvé listy a květy se přidávají do jarních salátů, květy se kandují nebo se jimi zdobí sladkosti. Z natě a kořenů, které se sbírají a suší na podzim se připravuje čaj.

Violka zmírňuje bušení srdce, uklidňuje nervy a snižuje krevní tlak. Obsahuje saponiny, jež rozpouštějí jarní kašel, slizovité látky zároveň zklidňují podrážděné sliznice, léčí astma, uklidňuje dýchací orgány a pomáhá při chrapotu. Hořčiny vzpruží tělo unavené po zimě. Obsažený metylsalicilát má podobné složení jako acylpirin takže přináší úlevu při bolestech hlavy, při chřipce a má protirevmatický účinek. Z minerálních látek stojí za zmínku velké množství vápníku pro kosti a železa pro krev. Při všech těchto onemocněních pijeme violkový čaj oslazený medem. Violky čistí krev a při vnejším použití pomáhají léčení kožních chorob a blahodárně působí když vtíráme tinkturu do pokožky na bolavých místech při dně, revmatismu a zánětech svalstva.Violka nemá žádné nepříznivé účinky, pouze je třeba dávat pozor na předávkování, neboť vyvolává zvracení.